Co jsou peníze

Moderátoři: Vedouci resortnich tymu, Resortni tym Finance

Pravidla fóra
Vítejte ve fóru resortního týmu Finance. Kalendář akcí a další informace najdete na internetové stránce týmu.
MirekS
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 464
Registrován: 16 zář 2018, 04:29
Profese: IT s ekonomickým zaměřením
Dal poděkování: 80 poděkování
Dostal poděkování: 288 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Co jsou peníze

Příspěvek od MirekS »

Milus.Kotisova píše: 15 črc 2021, 13:01

Velký paradox
Je tu materiální saturovaná a plýtvavá společnost, ve které se čím dál více rozevírají sociální nůžky, leč které se nedostává peněz na základní potřeby individuální ani potřeby státu.

Dovolil bych si pozměnit: Je tu materiální na jednu stranu ne vždy saturovaná, na druhou stranu plýtvavá společnost, ve které se čím dál více rozvírají sociální nůžky.
To, že se nedostává peněz na potřeby státu souvisí s prodělečnou projekcí státních finančních systémů nebo s jejich prodělečnou realizací, jež vedlo v novodobé historii státu k převážně deficitnímu státnímu hospodaření.

Milus.Kotisova píše: 15 črc 2021, 13:01

Teprve odpověď na otázku, co jsou peníze, může pomoct seriózněji zodpovědět otázku, kolik je třeba peněz (na co a pro koho). A následně jaké jsou možnosti vývoje demokracie.

A co takhle vyjít z toho, že peníze jsou funkčním nástrojem zprostředkování směny při putování nově vytvořených hodnot od jejich tvůrce ke konečnému spotřebiteli, přičemž podstatným činitelem je (průměrná) obrátka nově vytvořených hodnot, tj. doba, za kterou se nově vytvořené hodnoty podaří tvůrci hodnot (případně dalšímu mezičlánku ke konečnému spotřebiteli) zrealizovat neboli prodat.

Obávám se, že ani jasná definice peněz nepomůže seriózněji zodpovědět otázku, kolik je třeba peněz, natož na co a pro koho. Proč? Protože je to do jisté míry otázka náhody (tedy ne jistoty, ale rizika), že se poptávka (v daném čase) sejde s nabídkou a naopak.

Milus.Kotisova píše: 15 črc 2021, 13:01

Stručně o současné penězotvorbě
Nové peníze (pod symbolickou záštitou státu, který dává každé takové jednotce-koruně punc národní měny a zákonného platidla) vytvářejí soukromé bankovní oligopoly pěti způsoby:
1) poskytováním úvěrů nebankovním jednotkám
2) úročením vkladů a jiných závazků bank vůči nebankovním jednotkám
3) koupí majetku a služeb bankou od nebankovních jednotek
4) výplatou platů a odměn zaměstnancům a členům statutárních orgánů banky nebo
5) převodem nepeněžních závazků a kapitálů na peněžní závazky banky, například výplatou dividend a tantiém nebankovním akcionářům banky

Prosil bych @Milus.Kotisova o podrobnější vysvětlení způsobů, jak vytvářejí soukromé bankovní oligopoly nové peníze. S touto úrovní definice tvorby nových peněz se nemohu ztotožnit. Dle mého názoru k tvorbě nových peněz dochází pouze poskytováním úvěrů nebankovním jednotkám, a to ještě ne v každém případě (např. ne v případě financování úvěrů krytých vklady nebankovních jednotek či základním kapitálem banky - viz. rozvaha bankovní instituce). Ostatní způsoby (2-5) "ukrajují" z výnosů poskytovaných úvěrů v podobě nákladů či aktiv, a tudíž nejsou způsobem vytváření nových peněz (viz. účetní závěrka bankovní instituce). Takže situace vytváření nových peněz vyžaduje složitější popis, než jak bylo naznačeno v předchozím příspěvku.

Milus.Kotisova píše: 15 črc 2021, 13:01

Převedeno do lidštiny, kdyby nebylo lidí ochotných vytvářet nové hodnoty, nebyly by ani nové peníze.

Opět velice zjednodušené tvrzení. Jako kdyby všechny nové hodnoty vyvolávaly potřebu nových peněz. Tak tomu přeci není! Vytváření nových hodnot
může být financováno přeci (i) ze zisku z předchozího "výrobního" cyklu nebankovní jednotky. Nebo vytváření nových hodnot může být financováno ze stávajících peněz v oběhu (viz. úvěry kryté vklady nebankovních jednotek u banky či základním kapitálem banky).

Milus.Kotisova píše: 15 črc 2021, 13:01

Krachující a špatně hospodařící banky přitom zachraňuje „nezávislá“ ČNB, popřípadě stát (monetární NEsuverén, nicméně paradoxně ručitel poslední instance), který se však přitom sám musí někde zadlužit, pokud v kase nemá dost již existujících peněz.

Otázka: Jak "nezávislá" ČNB zachraňuje špatně hospodařící banky? Pokud vím, tak ČNB působí na bankovní domy "preventivně" (tvorba rezerv, zátěžové testy, pojištění vkladů, apod.). Je chybou státu, pokud prodělá na záchraně banky (viz. např. IPB).

Milus.Kotisova píše: 15 črc 2021, 13:01

Tento způsob penězotvorby vyhrocuje soutěživost a řevnivost do neúnosné míry, protože na úroky z nových úvěrů logicky není v systému dost peněz (ty nikdo nevytvořil).

Prosím vysvětlit onen logický nedostatek peněz v systému. Co mi ve výkladu @Milus.Kotisova chybí je, že jak bankovní domy, tak úvěrovaná nebankovní jednotka podstupují riziko splácení úvěru. Je-li ono riziko překlenuto, peníze na úroky jsou v podobě rozdělení realizované úvěrované nové hodnoty vytvořené nebankovní jednotkou mezi tuto jednotku a úvěrující bankovní instituci. Druhá věc, kterou @Milus.Kotisova nezmiňuje, je parametr času (a soutěž o realizaci hodnot v čase, přičemž realizací se rozumí "putování" vytvořené hodnoty od tvůrce ke konečnému spotřebiteli).

Miroslav Štěpánek (alias MirekS)
MirekS
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 464
Registrován: 16 zář 2018, 04:29
Profese: IT s ekonomickým zaměřením
Dal poděkování: 80 poděkování
Dostal poděkování: 288 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Co jsou peníze

Příspěvek od MirekS »

Abych nezapomněl, co @Milus.Kotisova vůbec nezmiňuje, je ještě problematika tzv. odložené spotřeby jak vznikající tak zanikající. Z makroekonomického hlediska je opět těžké predikovat, kdy a v jaké mase se tak stane.

Miroslav Štěpánek (alias MirekS)
MirekS
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 464
Registrován: 16 zář 2018, 04:29
Profese: IT s ekonomickým zaměřením
Dal poděkování: 80 poděkování
Dostal poděkování: 288 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Co jsou peníze

Příspěvek od MirekS »

Výchozí charakteristika - ne vždy saturovaná plýtvavá společnost - rozevírání sociálních nůžek
Ne vždy saturovaná společnost (resp. některé její individuality) spočívá v (částečné) neschopnosti některých individualit přizpůsobit se společenskému modelu založeném na specializaci činností, tudíž na vytváření nových hodnot (určených pro spotřebu jinou subjektem) a jejich distribuci směrem ke konečné spotřebě prostřednictvím směny (zde role peněz coby "univerzálního" vyjádření hodnot ve smyslu zprostředkování směny a ve smyslu měřítka hodnot). Příčinami neschopnosti některých individualit jsou individuální vlastnosti a schopnosti, popř. nemoc, ale také např. nedostatek vzdělání zabraňující (v dostatečné míře) se podílet na vytváření nových hodnot. Ve výsledku je pak jejich individuální spotřeba hodnot vyšší než činí podíl na vytváření nových hodnot. Záleží na tom, jak početná je tato skupina a jaké se projevují tendence co do její velikosti v průběhu času. Tato skutečnost představuje jistou zátěž a ovlivňuje tak zdraví (úroveň rozvoje) dané společnosti.

Základní charakteristika plýtvavé společnosti jsou nezrealizované směny vytvořených hodnot až ke konečnému spotřebiteli. Tvůrce nově vytvářených hodnot (výrobce a svým způsobem i poskytovatel služeb) podstupuje riziko uskutečnění směny dané peněžním vyjádřením neboli cenou hodnot. K realizaci dojde díky ochotě kupujícího nově vytvářené hodnoty získat, tedy setkáním nabídky s poptávkou. Riziko směny se přenáší z prodávajícího na kupujícího, dokud kupujícím není konečný spotřebitel nově vytvořené hodnoty. Podstatnou charakteristikou stanovení ceny nově vytvořené hodnoty je zisk, což je část ceny nad spotřebované náklady na vytvoření nových hodnot. Způsoby stanovení cen nově vytvářených hodnot jsou však v praxi rozmanitější poskytováním (kamuflovaných) slev, dumpingových cen, ale i získáním dotací na nově vytvářené hodnoty či tzv. diktováním cen při monopolním postavení tvůrce nových hodnot na trhu nebo vyžadováním plateb předem (tzn. před vytvořením nové hodnoty). Tímto výčtem rozhodně nebyla vyčerpávajícím způsobem popsána rozmanitost chování prodávajícího, ale i kupujícího na trhu.

Další charakteristikou je tzv. rozevírání sociálních nůžek ve společnosti měřené nashromážděným majetkem (hotovost, digitální peníze na účtech v bankovních institucích, nemovitosti, ohodnocení vlastnického podílu na ekonomických subjektech) tou kterou individualitou. Pro tento vývoj je typický relativně úzký okruh individualit s "nadstandardní" schopností podílet se na vytváření nových hodnot, převážně čerpající minimálně část zisku z prodeje nových hodnot (v praxi je situace bohatší) a relativně široký okruh individualit se schopností se podílet na vytváření nových hodnot pod "standardem". Domnívám se, že problém společnosti ani tak není v rozmanitosti schopností podílet se na vytváření nových hodnot, jako spíše masa té které skupiny. Neuzavřeným v této chvíli ponechám definici "standardního" podílu na vytváření nových hodnot. Pravdou je, že je tu jistá souvislost s potřebou určité masy spotřebovávaných hodnot a její vyváženosti s podílem na nově vytvářených hodnotách.

Uvedená charakteristika takto organizované společnosti pak souvisí s tzv. odloženou spotřebou. V podstatě ji lze vyjádřit nashromážděným majetkem (uchovatelem hodnot za určitých podmínek) tou kterou individualitou, což vyjadřuje její schopnost spotřebovat méně hodnot než kolik činí její podíl na nově vytvářených hodnotách. V této souvislosti je nutné se také zmínit o mezigeneračním a společenském předávání odložené spotřeby v podobě darů a dědictví.

Z uvedeného tedy vyplývá role peněz jako zprostředkovatele směny vytvořených hodnot a jako univerzální měřítko hodnot, přičemž funkci měřítka hodnot nelze brát jako objektivní fakt (jako v případě společenské dohody, co je 1 kg), nýbrž jako subjektivní fakt účastníků směny (tedy dohody mezi prodávajícím a kupujícím v každé konkrétní zrealizované směně). Co nedokáží peníze (FIAT měna) stoprocentně splnit je role (funkce) uchovatele hodnot.

(Pokračování možná příště)

Miroslav Štěpánek (alias MirekS)
MirekS
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 464
Registrován: 16 zář 2018, 04:29
Profese: IT s ekonomickým zaměřením
Dal poděkování: 80 poděkování
Dostal poděkování: 288 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Co jsou peníze

Příspěvek od MirekS »

Napadlo mě, že jsem v předchozím vstupu nezodpověděl dvě věci, a to standardní podíl individuality na nově vytvářených hodnotách a proč peníze (FIAT měna) neplní roli uchovatele hodnot.

Nabízí se pojetí standardního podílu individuality na nově vytvářených hodnotách v podobě zjištění průměrného podílu individuality na nově vytvářených hodnotách v rozdělení mezi konečnou a odloženou spotřebu. Musím konstatovat, že zjišťování těchto hodnot v časové řadě není jednoduchou záležitostí.
OFFTOPICPříslušné ekonomické instituce (ČSÚ, Eurostat, OECD, apod.) se snaží tuto hodnotu statisticky zjišťovat v podobě vytvořeného HDP/hlava (s přepočtem na USD či PPS pro mezinárodní srovnání). Dlužno říci, že v mezinárodním srovnání nedosahujeme ani 25. místa viz. http://www.celysvet.cz/poradi-statu-hdp---na-obyvatele, ale řadíme se k (možná lepšímu) průměru, viz. https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st ... _obyvatele. Podstatnější je ovšem časová řada vývoje vytvořeného HDP/hlava v ČR a její rozdělení do konečné spotřeby a odložené spotřeby. Nejsouhrnnější informaci z této oblasti jsem zachytil, viz. https://www.czso.cz/documents/10180/253 ... ersion=1.0. Bohužel, nad starými daty (do r. 2010). Jak poskládat takovéto informace nad novějšími daty se mi prozatím zjistit nepodařilo. Možná mi někdo pomůže.
Schopnosti každé individuality pak lze porovnávat s výše uvedenými průměrnými hodnotami.

Jiný pohled vychází z organizace společnosti, jež má charakter pyramidální struktury. Přijetím této teze uplatnitelné i pro ekonomické chování individualit ve společnosti lze dojít i k odůvodnění, proč se rozevírají sociální nůžky. Zatímco individuality ve spodních patrech ekonomického prostředí dosahují podílu na nově vytvořených hodnotách rovnajícímu se (sotva) jejich konečné spotřebě (kterou ještě v mnohých případech musí regulovat na nejnutnější životní potřeby -
v této souvislosti je třeba zmínit prahové hodnoty, jimiž jsou životní a existenční minimum), individuality v prostředních a vyšších patrech ono omezování konečné spotřeby více méně dělat nemusí a navíc dokáží svou spotřebu odkládat s přijetím rizika uchování hodnoty odložené spotřeby. Na tomto místě je třeba zdůraznit individuální (subjektivní) nároky na výši konečné spotřeby a individuální (subjektivní) schopnost vytvářet odloženou spotřebu. Je pravdou, že ta individualita, která dokáže vytvářet odloženou spotřebu, zpravidla dosahuje lepších životních podmínek i ve svém stáří, popř. zajišťuje lepší (startovací) podmínky následujícím generacím (výchova, dary či dědictví).

S problematikou odložené spotřeby úzce souvisí role uchovatele hodnot. Bohužel, peníze (FIAT měna) tuto roli neplní, neboť po převážnou část hospodářského cyklu existuje ekonomický děj označený kouzelným slůvkem inflace. Na tomto místě není třeba zdůrazňovat, co to je inflace (to si lze poměrně jednoduchým způsobem když tak zjistit), jako spíše proč existuje. Existuje totiž jako výsledek změny relace mezi poptávkou a nabídkou určité vytvořené hodnoty, a to v neprospěch poptávky (která je v daném okamžiku vyšší než nabídka). Bezprostředním řešením je zvýšení cen, které zpravidla způsobí korekci poptávky, nebo také zvýšení výrobních kapacit, což však zpravidla není řešení bezprostředního charakteru. Zvýšení cen také vyvolává řetězovou reakci, dojde-li k němu v základních oblastech, jako je např. změna cen energií, základních potravin, apod. Je to způsobeno změnou ohodnocení nákladů v distribučních řetězcích těchto vytvářených hodnot, než se dostanou ke konečnému spotřebiteli, a má to vliv na "odvozené" vytvářené hodnoty a jejich distribuční řetězce. Na tomto místě je třeba připomenout, že za dosavadních podmínek není společnost z to exaktně inflaci měřit. Co inflace způsobuje, je tedy omezení konečné spotřeby v jeho věcné podobě, podílí-li se konkrétní individualita konstantním způsobem na nově vytvářených hodnotách.

Zpět však k roli uchovatele hodnot. Nejsou-li jimi peníze (myšleny mince a bankovky národní měny), nejsou-li jimi ani digitální peníze (myšlena hluboko pod inflací úročená hodnota peněz uložená na účtech vkladatelů u bankovních institucí), co tedy roli uchovatele hodnot splňuje? Zlato? Stříbro? Drahé kamení? Ano je toho více, ale za určitých podmínek, které nelze exaktně stanovit. Je to dáno tím, že individualita odkládající spotřebu vstupuje do rizika eliminovaného až úspěšnou realizací řekněme objektů odložené spotřeby. Sami již teď minimálně tušíte, že prodat objekt odložené spotřeby musíte minimálně za hodnotu jejího nákupu plus souhrnnou inflaci (nepřesně stanovenou) za léta, po kterou objekt držíte, plus uvalené daně za prodej, abyste dosáhli pomyslné role uchovatele hodnot.

Závěrem chci říci něco o chování individualit v ČR. Jsou konzervativní, tj. nechávají dostatek peněz na podinflačně úročených účtech, čímž sází "na jistotu" (určité ztráty odložené spotřeby). Závěr si z toho udělejte sami.

Miroslav Štěpánek (alias MirekS)
MirekS
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 464
Registrován: 16 zář 2018, 04:29
Profese: IT s ekonomickým zaměřením
Dal poděkování: 80 poděkování
Dostal poděkování: 288 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Co jsou peníze

Příspěvek od MirekS »

Milus.Kotisova píše: 15 črc 2021, 13:01

Peněžní negramotnost (tj. neznalost toho, jak vznikají peníze, kdo o jejich vzniku rozhoduje, jak jsou dotyční aktéři privilegovaní, jaké strukturální nerovnosti a pokřivení trhu takové nastavení způsobuje, k jakým neslučitelným střetům zájmů to vede, jaké další problémy to způsobuje, jaké závoje to hází přes oči společnosti) je tou hlavní věcí, která efektivně brání:

  • informovanému politickému rozhodování s dlouhodobým horizontem

  • šetrnému a ohleduplnému vztahu k přírodě

  • faktické lokalizaci (subsidiárnosti) ekonomiky

  • smysluplně oběhovému bezodpadovému hospodářství (nestačí jen umět to-stále-víc-co-vyrábíme, pod imperativem slepého růstu, recyklovat)

  • zvyšování participace občanů

Podle mě se @Milus.Kotisova bude muset smířit s jistou peněžní negramotností mezi individualitami. Je to dáno tím, že žádná individualita neobsáhne plně problematiku světa a že rozsah poznání té které individuality se liší případ od případu. To je dáno úrovní (sebe)vzdělání a schopností aplikace získaných poznatků (k čemu je co dobré pro tu kterou individualitu). Tak se stává, že individuality přistupují k určité problematice metodou černé skříňky. Nezajímá je ani tak, jak problematika (nebo spíše objekt zájmu) vzniká, z čeho je případně složena, jak zaniká, ale jaké má funkce a jestli je využije.

Pravda, peníze se dotýkají snad každé individuality (naší civilizace), avšak ne vytrženě z kontextu, nýbrž v souvislosti od první po poslední transformaci (směnu), kterým předchází vytváření nových hodnot a která zpravidla končí jejich konečnou spotřebou. s možností tzv. odložené spotřeby. Takže je v základě zajímá funkce, které peníze plní v procesu "transformace" (směn) od tvůrců hodnot (vznik nových hodnot) ke konečným spotřebitelům (zánik nových hodnot), což jsem se snažil stručně popsat v předchozích příspěvcích.

Milus.Kotisova píše: 15 črc 2021, 13:01

A poznámka pro Piráty: bez znalosti toho, co jsou peníze (+ jak peníze vznikají a co všechno jim umožňuje plnit jejich funkce), nelze správně posoudit přínos nebo naopak nesmyslnost alternativních měn (např. bitcoinu) a dopady významných legislativních změn v oblasti finančnictví, bankovnictví, peněžnictví.

Výborná poznámka - bingo!

Milus.Kotisova píše: 15 črc 2021, 13:01

Předběžná otázka 1: máme nedostatek – dostatek – nadbytek peněz?
Předběžná otázka 2: má být peněz nedostatek – dostatek – nadbytek?
Předběžná otázka 3: Jaký vliv má změna hodnoty měřítka (peněz) na otázku 1 (potažmo ceny, cenovou hladinu, mzdy, distributivní spravedlnost aj.)?

Odpověď na předběžnou otázku 1 souvisí s finanční gramotností, kterou bych z hlediska důležitosti stavěl nad peněžní gramotnost. Řekl bych, že jde primárně o otázku pro každou jednotlivou ekonomickou jednotku (tvůrce nových hodnot), ale i pro každou individualitu (popř. jejich skupinu v domácnosti). Základní axiom finanční gramotnosti je, že podíl na nově vytvořených hodnotách (vyjádřeno v penězích!) by měl být vyšší než množství spotřebovaných hodnot (opět vyjádřeno v penězích) ve stejném časovém intervalu (zpravidla jeden (finanční = zpravidla kalendářní) rok nebo měsíc. Dosáhne-li uvedený subjekt tohoto stavu, může vytvářet rezervy (tzv. šetřit) na příští období nebo vytvářet odloženou spotřebu (rezervy na vzdálená období - např. penzi). Dostatek peněz značí schopnost podílet se na nově vytvořených hodnotách v úrovni množství spotřebovaných hodnot ve stejném časovém intervalu. Nedostatek peněz pak je způsoben, je-li množství spotřebovaných hodnot ve stejném časovém intervalu vyšší než podíl na vytvořených hodnotách. Řešením tohoto případu je buď čerpání rezerv (vytvořených v předchozích obdobích) či pomoc zvenčí v podobě dotací, sociálních dávek nebo vytvořením dluhu za určitých podmínek.
Vytvořením dluhu však dané subjekty (dlužník i věřitel) podstupují riziko splacení dluhu v budoucnosti. Extrémními případy poslední situace je neschopnost splácet a za povšimnutí stojí zákonné řešení postupu v těchto případech. Nutno ještě podotknout, že uvedené typy chování subjektů (jak ekonomických jednotek, tak individualit, ale i státu) souvisí s finanční svobodou, která je nedílnou a v dnešní době podstatnou součástí svobody vůbec. Pak je tu ještě makroúroveň, pro kterou se stává nebezpečnou určitá souhrnná míra subjektů neschopných splácet.

Odpověď na předběžnou otázku 2 je zřejmá již teď v návaznosti na odpověď na otázku 1. Pozorný čtenář správně vytuší, že nejlepší situace je, když je peněz nadbytek.

V odpovědi na předběžnou otázku 3 uvádím, že změna hodnoty měřítka (peněz - změna cen nově vytvořených hodnot) se odrazí v chování kupujících. Nabízí se tyto modely chování. Z hlediska spotřeby dané hodnoty kupující buď nezmění své chování, ale je nucen buď adekvátním způsobem zvýšit svůj podíl na nově vytvořených hodnotách nebo se adekvátně omezí ve spotřebě jiných vytvořených hodnot nebo čerpá rezervy z předchozích období, popř. se i zadluží, nebo chování změní, že se ve spotřebě dané hodnoty omezí (v úvahu přichází i kombinace uvedeného). Těžko předvídat, jak se jednotlivé subjekty zachovají, natož v souhrnu.

Miroslav Štěpánek (alias MirekS)
MirekS
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 464
Registrován: 16 zář 2018, 04:29
Profese: IT s ekonomickým zaměřením
Dal poděkování: 80 poděkování
Dostal poděkování: 288 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Co jsou peníze

Příspěvek od MirekS »

Nabízím odkaz na trochu podrobnější pohled na to, jak být finančně gramotný - https://www.youtube.com/watch?v=MOlbH37GQg0. I když to není stoprocentní - viz. např. za jakých podmínek si půjčit a využít dluhu, je to o tom, jak být finančně svobodný.

Miroslav Štěpánek (alias MirekS)
Uživatelský avatar
Milus.Kotisova
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 566
Registrován: 22 kvě 2014, 15:52
Profese: překladatelka, lektorka, publicistka
Dal poděkování: 735 poděkování
Dostal poděkování: 834 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Co jsou peníze

Příspěvek od Milus.Kotisova »

MirekS píše: 22 črc 2021, 00:48

... finanční gramotnost (ve 2 příspěvcích)...

Finanční gramotnost je opravdu jiné téma. Rovněž důležité, ale nikoli do tohoto vlákna. Cítíte-li potřebu, založte nové :-).

Pro politiky, ekonomy, novináře, regulátory, kontrolní orgány, soudy platí, že by se měli solidně orientovat v problematice peněžní gramotnosti. V tomto smyslu chovám naději, že se podaří překročit alespoň kritickou hranici nějakých 30 % mezi těmi, kdo mají reálnou možnost rozhodovat a měnit nastavení systému. Smiřovat se s neznalostí v této oblasti by bylo dost fatální, nemyslíte? Jak by člověk mohl bez znalosti tvorby peněz např. rozhodnout o efektivní regulaci, o protikrizových opatřeních atd.?

K ostatním vašim poznámkám se postupně dostanu, ale bude mi to nějakou dobu trvat.

"Jednej, jako by svobodný a plný rozvoj kteréhokoli člověka závisel na tvém jednání." (Agnes Hellerová)

* * *
[email protected], 773 219 196
zakladatelka, ex-1. kurátorka Pirátské putovní univerzity
nových 5 kurátorů viz web PPU
* * *
O PPU: https://otazky.github.io/ (dočasné umístění webu)
Akce PPU: viewtopic.php?f=75&t=48598
FB skupina: https://www.facebook.com/groups/Piratsk ... Univerzita
MirekS
Uživatel fóra – není člen Pirátů
Příspěvky: 464
Registrován: 16 zář 2018, 04:29
Profese: IT s ekonomickým zaměřením
Dal poděkování: 80 poděkování
Dostal poděkování: 288 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Co jsou peníze

Příspěvek od MirekS »

Milus.Kotisova píše: 18 srp 2021, 23:48

Finanční gramotnost je opravdu jiné téma. Rovněž důležité, ale nikoli do tohoto vlákna. Cítíte-li potřebu, založte nové :-).

No, řekl bych, že otázka finanční gramotnosti je problematikou velice příbuznou s problematikou peněžní gramotnosti, proto jsem si dovolil ji zmínit.

Milus.Kotisova píše: 18 srp 2021, 23:48

Pro politiky, ekonomy, novináře, regulátory, kontrolní orgány, soudy platí, že by se měli solidně orientovat v problematice peněžní gramotnosti. V tomto smyslu chovám naději, že se podaří překročit alespoň kritickou hranici nějakých 30 % mezi těmi, kdo mají reálnou možnost rozhodovat a měnit nastavení systému. Smiřovat se s neznalostí v této oblasti by bylo dost fatální, nemyslíte? Jak by člověk mohl bez znalosti tvorby peněz např. rozhodnout o efektivní regulaci, o protikrizových opatřeních atd.?

Jo, to je něco jiného. Vaše původní tvrzení vyznělo (z mého pohledu) poněkud všeobecněji, proto jsem si dovolil vyjádřit svou skepsi. Jinak jak hodnotíte rozhodování současné vlády se zacházením se státními penězi v souvislosti s protikrizovými opatřeními? Jak hodnotíte rozhodování vedení ČNB v jeho reakci na současný vývoj inflace? Patří současná vláda a vedení ČNB mezi ty peněžně gramotné či nikoliv?

Miroslav Štěpánek (alias MirekS)

Rychlá odpověď

   
Odpovědět

Zpět na „Finance“